Tak to vidíte. Mně se vždycky líbí muži, kteří to s náma ženama tak nějak umí, no, ale tihle zas jako nejsou zvědaví na nějaké malé holky s velkýma stehnama, že jo... Takže vegan bude ten kamarád. To dává smysl. Jééénže, jsem zapomněla, že mám taky ještě velké charisma (chichichi), takže ve středu dopoledne už byl vegan na drátě a odpoledne už jsme spolu byli v lese :) Kamarádství nekamarádství, ještě si dávám šanci - dyť mám taky velké modré oči... Třeba z toho ještě něco bude.
Byli jsme spolu zas nějaké čtyři hodiny, povídali si o všem možném (normálně nepozná dub a buk!, ale jinak je to velký šikula :)), na moji tašku už měl nachystaný batoh! a nešlo mu to vymluvit, spořádal asi dvacet žvýkaček, urazila jsem ho, protože jsem za slovo Oxford doplnila "jako v Británii" :), taky proto, že jsem se ještě nepodívala na videa, která mi poslal (sleduje stand-up komiky, tak mi nějaké přihrál), neviděli jsme ani jednu zvěř - vlastně jednu ještěrku a hafo pulců (a malí blonďatí pulci u toho jezírka tvrdili, že jsou tam i pijavice), letmo se zmínil, že už DOPSAL práci - to jakože asi za necelé dva týdny (takhle se to dělá, Žano, ne to tvoje courání na měsíc a více jich), doprovodil mě na Mendlák a i ta pusa byla. Teda ne úplně prvomájová pod třešní, ale já bych to počítala. No, prostě to bylo fajn. Akorát se začínám přistihovat, že mě občas napadne něco slovensky (jj, je to Slovák, jestli jsem nezmínila), ale hlavně, že je mi líp. Tak to i kdybych začala mluvit maďarsky, stojí za to! :)
Možná je trochu hloupé titulovat ho "vegan", ale pořád mi to přijde lepší než psát o něm jako o "podnikateli", ne? Myslím si, že je to vlastně docela v pořádku - dá se to používat velmi univerzálně: jak s respektem, tak despektem, tudíž se to hodí pro různé situace. A myslím, že to může znít i mile. Nebo si to jen namlouvám? :)
No. Ve stejný den proběhla také výměna tašky od Rosy (juchů, juchů) za tajemnou věc, respektive ne zase tak tajemnou - ona ví, že to bude brož, ale neví JAKÁ to bude brož. A ještě teda, že bude mešuge a něco jako hořčicová... No, příští víkend k ní dorazí, do té doby musí být tajemno i zde, pak pustíme nějaké obrázky do světa. Ale ne, že po mně budete někdo něco chtít! Jako já bych ráda, ale až po státnicích prosím, ano? :) Taška bohužel v terénu ještě moc šancí nedostala - dneska byl spíš batohový den - ale zítra by se mohla podívat až do Kroměříže, tak jí to vynahradím. Jen to hezky doladit - hlavně nějaký dlouhý šperk, říkají...
A dneska jsem vám byla na tom pohovoru v Drnovicích, jojo, to je tam, jak přijedete do Vyškova, přejedete pole a je tam obří profi stadion a kolem pár baráků. Ještěže fotbalisti mají taky děti, které potřebujou někam odložit - i jedna základka se tam najde. No, a tam to prosím vypadá, že by mě i chtěli. Vlastně bych tam byla velká persóna - jediná skutečně vystudovaná angličtinářka na škole. Wow. Asi proto byl pan ředitel nakonec velmi laskavý, neustále kvůli mě volal paní účetní a přeposílal na ni mé dotazy, motivoval mě asi veškerým bonusovým ohodnocením, které bych mohla mít (podle dnešního rozhovoru bych od září měla být třídní, učit angličtinu a češtinu - samozřejmě teda i na prvním stupni, na což vlastně nemám aprobaci, dále by mi střihnul taneční kroužek, když si o něj tak píšu v tom motiváku a hele, ona umí cosi i francouzsky - a kroužek francouzštiny byste nechtěla?). Dokonce si nechal objasnit i co je to ta psychoterapie uměním a prohlásil, že on se ničemu novému nebrání. Takže vlastně Drnovice jsou zlatý důl! :) Krom toho tam prý nějaká paní učitelka dojíždí z Brna už třicet let a není to vůbec problém (prý je ve škole už v 7.15 - to mi ani neměl říkat - v kolik ta chuděrka vstává?). No, nicméně mi to fakt přišlo pozitivní, najednou jsem dostala zase pocit, že to s tou prací přece jen nějak půjde, obeslala snad všechny ZŠ v Brně, protože Drnovice mají ještě čtrnáct dní na rozmyšlenou, no, a uvidíme. I ten ekzém snad začíná ustupovat...
Hele, tak já se jedu docela klidně toulat do Kroměříže a vy se mějte taky hezky, jo?
PS: Jo, a vedoucí diplomky mě dneska děsně vylekal na ulici - já hned smolila věty, jak jsem dodělala tu oborovku a už se na to zase vrhám - a on celý vysmátý doufal, že s ním půjdu na oběd!
Žádné komentáře:
Okomentovat