Vyjde slunko a najednou všechno jde. Alespoň u mě teda. Z postele jsem pro jednou opravdu vyskočila, protože mě po dlouhé době zase probudily prozářené závěsy. Vzduch byl svěží a voněl (jestli se to teda dá ve městě říct - maminka se mi půlku pobytu v Brně snažila vsugerovat, že se tady fakt hůř dýchá - jako by nestačila ta famózní voda) a já jsem šla učit s tím, že bych se raději procházela; takové krásné ráno! No, ale říkala jsem si, že oni tam se mnou taky musejí sedět, a určitě by taky raději byli venku, tak co. Nicméně ani o procházku jsem něpřišla - paní až na místě zrušila poslední hodinu (což znamená, že jsem ji stejně měla zaplacenou - máme totiž v jazykovce takový systém, že firmy musí lekce rušit minimálně 24hodin předem, jinak už se to počítá, což je fér), takže jsem skončila už o půl dvanácté a hned si vymyslela náhradní program (to by mi šlo :)).
Cestou domů jsem se stavila do místní pobočky
Sklizeno, mají to tam vážně hezké a všechno to vypadalo moc dobře, ceny teda většinou vyšší, ale to k tomu patří. Já jsem zkusila vzorek tmavého pečiva, taky jsem koupila jablka a čerstvý sýr a všechno to je moc dobré, doporučuju! No, a jak jsem byla taková veselá z toho sluníčka a že budou koláče bez práce, řekla jsem si, že se mi vlastně vůbec nechce vařit ani míchat nějaký salát, že si někam zajdu na oběd. Nakonec jsem se rozhodla pro gordon bleu (přesně na nějaký takový žvanec jsem měla chuť) se šťouchanými brambory. Vím, není to kdoví co, ale měli to docela dobře připravené a já jsem si užívala. Porce samozřejmě nad moje síly, ale to už tak člověk u menu čeká, že to nedojí. Ještě jsem to zalila malým pivem (výživoví poradci poněkolikáté převrátili oči v sloup), což je u mě taky docela výjimečné, ale bylo to fajn. Já pivo krom léta moc nepiju, i když možná, že právě to sluníčko mi to léto a pivo tak nějak evokovalo... No, a hurá na tu procházku, natřepat oběd. Cíl byl jasný - již zmiňované Café Atlas, kam jsem se o víkendu nedostala. Do centra je to 3.5 kilometru (právě ověřeno na mapách, hihi), takže tam a zpátky - to není špatné, ne?
Došla jsem, opravdu již docela toužící po kávě, a přivítal mě vzdušný čistý prostor, stoly a židle byly vyměněny za mnohem elegantnější (oproti předešlému podniku), na stěnách krásné a vtipné tapety kombinující exotickou květenu a zvířenu s Oscarem Wildem apod. Podobné výjevy na oči-přitahujích světlech. Krásný interiér.
Příjemný výhled - velká okna trochu připomínají Tugendhatku.
Lístek vyveden v podobném stylu, taky pěkné (i když ta vazba na dva kroužky podle mě nění úplně to pravé ořechové - možná to byl záměr, ale co to mělo evokovat? jestli encyklopedii/atlas - napadají mě akorát takové ty katalogy nabízené někde v televizi, nebo jak - jak jste si museli objednávat jednotlivé karty. jednu dobu to frčelo, pamatujete? tak nevim, jestli je tohle zrovna dobrá asociace :)), nabídka docela zajímavá - standardní výběr káv (včetně cen), ale k mání taky cider, limonády Zonky, horké čokolády...
Alkohol jsem teda nějak zapomněla projet, ale taky tam byl. Zajímavé snídaňové menu včetně husté vege polívky. Jen teda chyběla nabídka kavárnou docela propagovaných koláčů - jedna slečna se tam na ně i ptala, ale obsluha jaksi nebyla schopna kompetentně odpovědět. No, a tady už se dostáváme k těm záporným bodům. Tak směle do nich... Celou dobu jim bylo vidět do kuchyně, která je přímo u baru (z nějakého důvodu byly celou dobu otevřené dveře), a teda pohled na oleje a octy (takové ty klasické ze supermarketu v pet lahvích) a nevím co ještě nebyl úplně příjemný. Já myslím, že do kuchyně by se prostě vidět nemělo - pro klid obou stran :) Ovšem asi ještě větší zádrhel byl personál. Já vím, teprve se rozjíždějí, obsluha je asi nová, v kavárenské praxi ještě nezaběhlá (což vedlo k uvědomění, že až si budu kavárnu otvírat jednou já, hihihihihihihihihihihi, bude nejlepší přetáhnout obsluhu konkurenci, nebo využít už nějaké zaběhlé, protože to prostě jinak působí dost neprofesionálně), ale prostě bylo to.... No, nejdřív asi i milé, člověk leccos odpustí, ale pak už spíš smutné, protože mi přišlo, že číšník si za to mohl sám, ne že by byl nešikovný, ale prostě takový lajda nepozorný roztěkaný (jako já dopoledne u psaní diplomky, hehe), který si z toho vlastně vůbec nic nedělal. A to mi tak vlastně přijde i celkový dojem z podniku - že místo toho, aby se od začátku snažili na maximum, spíš tak nějak proplouvají, však se uvidí... Snad se to časem zlepší, protože to místo má opravdu potenciál. Bohužel vždycky je to nejvíce o lidech, tak uvidíme, určitě jim ještě šanci dám, ale zatím to vidím zase na své osvědčené kavárny. Ale zpět k oné návštěvě. Objednala jsem si espresso lungo s mlékem a poprosila jsem o větší sklenici vody k tomu. V lístku měli uvedeno, že mají kávu z různých pražíren, že se máme informovat u obsluhy. Tak jsem se informovala (s představou, že si tedy budu moci vybrat pražírnu); trochu mě zaskočila odpověď: "Myslím, že tam teď máme Filicori", šlus. Volba teda žádná. Dobře, dobře, však to je dobrá káva, dám si. Číšník byl velmi komunikativní, ale zároveň trochu mimo - lehce mi připomínal jednoho muže, takže jsem některé věci docela čekala, v mnohém ovšem očekávání předčil :) Domluvili jsme se, že udělá klasické espresso a dodá k tomu horkou vodu na dolití, což by bylo fajn, kávu ovšem donesl i v tom hrnečku na klasické espresso, takže ve výsledku horká voda už nebyla kam dolít, pokud jsem chtěla přidat ještě mléko. Fajn, to nějak udělám, nevadí. Vodu zpomněl. Tu studenou myslím. Ale sám se hned omlouval a donesl ji za chvíli; v pohodě. Nicméně káva moc dobrá nebyla. Ale možná je to tím, že klasické espresso nepiju úplně často, takže to nepoznám.
Za nějakou dobu si ke stolu vedle přisedli tři Němci - číšník je docela vtipně zdravil (něco ve smyslu Ich spreche Deutche-English, což mi přišlo milé), ale ukázalo se, že oni mluví Deutche-česky, což bylo jednodušší. Jejich objednávka byla dvě klasická espressa, jedno kapučíno (pro slečnu), číšník sám upozornil na vodu, kterou asi "chcete, že?". Hned mě napadlo (nevím proč, ale opravdu mi to v hlavě hned naskočilo), že to určitě donese naopak. A taky že jo (doufám, že jsem mu to nějak nevnukla): za chvíli dorazil s dvěma kapučíny - Němci trochu vykulení, ale očividně nechtěli dělat obsluze problémy, jeden si to kapučíno nakonec dal. Voda nikde. A už nedoputovala ani nikdy potom - jeden Němec si pro ni nakonec šel sám na bar... Když už mě poněkolikáté napdalo, proč tam vlastně nehraje žádná hudba (nějaká příjemná kulisovka, že jo), bylo mé přání vyslyšeno, ovšem zase jsme si nějak nesedli: byly to dunivé rytmy nějaké world music (já ty škatule neovládám, ale asi tak něco), což i při nízké hlasitosti působilo dle mého názoru nepatřičně. Snad zase nějaká aluze na ten atlas a exotiku, ale myslím, že do kavárny se opravdu hodí spíše něco klidnějšího. Krom toho si doporostřed kavárny sedly dvě slečny, z nichž jedna byla poněkud hlučná (nevýhoda jedné místnosti je, že se lidé navzájem často slyší), což mi taky nebylo dvakrát příjemné. Já se tam snažila dělat výpisky na diplomku. Do toho se tam prohánělo dítě (podle všeho nejspíš od paní v kuchyni) na kolečkových bruslích, které, zatímco jsem šla na záchod (ty jsou totiž úplně mimo kavárnu - u hlavního sálu), se zranilo (myslela jsem nejdřív, že se holka bouchla hlavou o bar, nakonec to vypadalo jen na skříplý prst), čemuž se upřímně řečeno nedalo divit... No, rozhodla jsem se, že zaplatím a že teda i přes nějaké nesrovnalosti nechám dýško - jsou přeci noví, potřebují motivaci. Číšník se usmál a řekl mi: "tak to jste mi nechala osm korun". Nevím, možná už jsem byla trochu zasedlá, ale přišlo mi to poněkud zvláštní.
Možná jenom špatný den, možná jenom ten těžký rozjezd, nicméně doufám, že tyhlety věci ještě vychytají, protože by to mohl být opravdu příjemný podnik úplně v centru. A až rozkvetou sakury kolem, bude to úplně boží!
A co vy? Byli jste tam někdo? Máte nějaké postřehy?
Žádné komentáře:
Okomentovat