Oblíbená papu I

Slíbila jsem nějaké odlehčení a zatím nejvíc ohlasů bylo asi na jídlo (a teda taky na muže, ale to zas takové odlehčení není - alespoň pro mě, cha), takže sem s ním!

Někdy mám pocit, že jsem jako malé dítě, které má takové ty jídlové období, kdy nějaký čas vyžaduje jen určitý pokrm nebo potravinu, po nějaké době se jí přejí a vytvoří si další obsesi. Tak úplně takhle to se mnou není, ale mám v podstatě pár oblíbených potravin, které jím furt dokola. Víceméně poslední dva nebo tři roky byly HODNĚ špenátové (každý týden minimálně jednou), takže asi i proto si od něj dávám chvíli pauzu. Nicméně vám můžu poskytnout alespoň své vůbec nejoblíbenější jídlo se špenátem - špagety se špenátem :) No jo, špagety jsou taky významná položka mého jídelníčku.

A jak na to? Je to úplně jednoduché - na zpěněné cibulce rozpustíte pár kostek sekaného špenátu, můžete zalít trochou mléka nebo smetany, přidáte česnek. Fígl je v kombinaci s provensálským kořením, to tomu dává pravý šmrnc, jinak už jen sůl a pepř, promíchat se špagetama a posypat oblíbeným sýrem. Voilá!

Ale jinak si špenát umím představit fakt víceméně všude: jako polívku, klasicky na husto s barmborovým knedlíkem, na pizze, v lasagních, v listovém těstě, čerstvý v salátu...

Takže špenát je trochu upozaděn. V lednu jeho místo převzaly noky a než se pustím do nějakých kombinací, chtěla bych se na chvíli zastavit právě u jejich fenoménu aneb /ňoky/ a všechno kolem. OK, vím, jak se to píše i jak čte (i když to taky chvíli trvalo), ale přijde mi to trapné (chvíli jsem bojovala s brněnskou variantou trapný - no jo, pomalu se mi to dostává do krve). Napište něco italsky, nechte tomu patřičnou výslovnost (nemůžu si pomoct, to slovo zní perverzně), nejlíp to propagujte rodilým Taliánem v televizi a máte nový gastrotrend, za který si každý rád připlatí... Protože je to něco nóbl, in a nového. Hm, to jo, no - mouka, brambory, vajíčko - samé luxusní zboží. Akorát je to pracné, já vim. Nemá to daleko od bramborových knedlíků nebo halušek - rozdíl je hlavně ve tvaru a názvu, který dodává značku, pozlátko, exotiku. Nebo vám to tak nepřijde? Takže shrnuto, podtrženo: na /ňoky/ si choďte k Italům (nebo do každé druhé trojky, která je teďka nabízí), tady budou prostě noky, neboť nějaký takový recept byl jistě už dávno a krom toho já žádný taliánský nedoržuju (ještě abych ty brambory pekla na soli, ne?), dělám to všecko od oka a dávám dva druhy mouky, takže vlastně ani žádné /ňoky/ nedělám. A jak já to teda dělám? Všecko záleží od počtu strávníků, pro které vaříte - respektive vajíček, která se tam dávají. Má tam být celé vejce, takže minimum je asi jedno (pokud nechcete nějak půlit žloutky a bílky - patlání je v receptu už tak dost, to mi věřte), no a to pak vyjde cca pro dva lidi. Dál si to vynásobíte, viďte. Takže na to jedno vajíčko to chce dva střední brambory, uvaříte je celé ve slupce a ještě horké (to je nejvíc neoblíbená část procesu -au, au) je nastrouháte najemno. K tomu dávám od oka půl napůl (? mám to dobře napsané?) hladkou a polohrubou mouku (pak jsou tak akorát měkké a přitom se nerozvařují), ono již tolikrát zmíněné vajíčko a trochu soli. Mouku přisypávejte postupně - mělo by vám vzniknout těsto, které lze zpracovat rukou a už se moc nelepí (ale moc to s tou moukou nepřehánějte, jinak budete mít noky tvrdé). Pak z toho uválím hady/šulánky - co je vám bližší :) a nakrájím na docela malé kousky (ještě se navaří), hážu do vroucí osolené vody (nezapomeňte je promíchat - aneb oblíbená domácí historka, jak tatínek vařil knedlíky a nechtěly mu, mrchy, vyplavat), uvařené jsou v cuku-letu. No, a něco k nim, ne?

Tady oblíbená kombinace rovněž na těstoviny - blesková "omáčka" z rajčat (víceméně je jen lehce osmahnu na pánvi + koření, někdy i s cibulkou, někdy přidám smetanu). A já si jídlo obvykle ráda posypu ještě nějakým semením - len, sezam a slunečnici mám doma skoro vždycky. Hezky to pak křupe.

Haha, no, tak přece jen tady ten špenát pořád figuruje - použila jsem listový, ale koukám, že se to moc nepovedlo, plave mi to v tom sójovém mlíce, to tak být nemělo.

A koukám, že bramborovému těstu jsem propadla dokonale, takže o pár dní později byly ještě sladké knedlíky - tady s - pro mě - novou kombinací švestek (použila jsem zavařované) a mletého máku.

Jsou tam, i když divně vyfocené. Ale musím uznat, že klasická kombinace tvarohového těsta a kakaíčka mi chutná daleko víc. Už se těším na léto.

No, a asi ze zbytku - z toho vajíčka jsou prostě fakt minimálně dvě porce jsem vytvořila špenátové kapsy (tak už je tu zas) jednoduše jen na pánvi rozmražený špenát s balkánským sýrem, tuším, že jsem to tehdy ani nekořenila. Na obrázku i s mým úkolem do francouzštiny :) Jinak ty taštičky ale doma děláváme s povidly a je to moc dobré. No, teď to vypadá, že nic jiného nejim, ale od té doby po bramborovém těstě ani vidu ani slechu. Ale zkuste to, domácí je nejlepší.

Uf, to by byl akorát leden a já jsem vyčerpána. Tak další oblíbenosti příště, jo?